Naděje jménem kmenové buňky

7.5.2008

Ostrava, 7. května 2008

Dnes byl ve Fakultní nemocnici Ostrava nastartován projekt obnovení prokrvení tkání nedostatečně zásobených kyslíkem pomocí kmenových buněk. Pacientům trpícím chronickou kritickou končetinovou ischémií byly implantovány jejich vlastní kmenové buňky tak, aby vytvořily novou síť cévek zásobujících nemocí postižené končetiny okysličenou krví. Jde o unikátní přístup, který zvoleným způsobem aplikace kmenových buněk dává naději pacientům, u nichž byla vyčerpána veškerá základní léčba a kterým hrozí amputace končetiny.

"Na výzkumu využití kmenových buněk spolupracujeme už zhruba deset let s americkými kolegy a také s německými kolegy v Berlíně. Právě v Berlíně byla díky profesoru Bertholdu Amannovi technologie odběru a implantování kmenových buněk v poslední době úspěšně zavedena do klinické praxe. Kmenové buňky mají schopnost se přizpůsobit prostředí, ve kterém jsou a přeměnit se na buňky tohoto prostředí. To znamená, že kmenová buňka, která se například dostane do tkáně ischemické dolní končetiny, je schopna přijmout informace a přeměnit se na buňky cévního systému takzvané endotelie.

Zatím jsou kmenové buňky využívány pro léčení chronické kritické končetinové ischémie u pacientů, kteří mají dlouhodobý nález uzávěrové choroby tepen dolních končetin," ale výzkumy směřují i do jiných oblastí například ortopedie, vysvětluje možnosti kmenových buněk MUDr. Václav Procházka, Ph.D., zástupce přednosty Radiodiagnostického ústavu Fakultní nemocnice Ostrava.

Ve Fakultní nemocnici Ostrava je zatím nová metoda aplikována u pacientů, kteří mají klidové noční bolesti způsobené nefunkčností bércových tepen nebo chybějící bércovou tepennou cirkulací popřípadě s defekty na dolních končetinách." Jde o typické příklady pacientů, kteří již vyčerpali veškeré možnosti základní léčby, tedy chirurgickou, intervenční, konzervativní - medikamentózní, rehabilitační a pro které je takový druh léčby vhodný. Aplikace kmenových buněk je v podstatě poslední možností, jak jim pomoci," pokračuje MUDr. Procházka. "Není to o tom, že by v místě aplikace náhle narostly obrovské cévy, ale vytvoří se síť jemných cév, která dokáže obejít uzvřené pacientovy cévy a zajistit dopravu kyslíku do ischemické tkáně.

Metoda by měla v průběhu 4 až 6 týdnů, kdy se v končetinách nové cévky vytvoří, pacientům ulevit od nočních klidových bolestí, mělo by se u nich snížit množství užívaných analgetik, celkově by se měla zlepšit kvalita jejich života a oddálit riziko amputace. Pacientům sice nemůžeme nabídnout úplně vyléčení, ale můžeme jim zajistit prodloužení života bez závažných potíží." Studie uvádějí, že díky použité metodě lze zhruba u 60 % pacientů oddálit hrozící amputaci. Jde sice o ekonomicky náročný výkon, ale v porovnání hlubokým traumatem pacienta po amputaci a s náklady souvisejícími s jeho rehabilitací a resocializací až tak finančně náročný není.

Unikátní zákroky jsou prováděny v Radiodiagnostickém ústavu Fakultní nemocnice Ostrava pod vedením MUDr. Procházky a v úzké spolupráci s odborníky Ústavu klinické hematologie FNO. "Myslím, že účast hematologů ve zmíněném projektu využívání kmenových buněk je přínosem pro všechny zúčastněné medicínské obory i proto, že otevírá možnost spolupráce mezi nimi," říká MUDr. Jaromír Gumulec, přednosta Ústavu klinické hematologie FNO, který vysvětluje, že odebrání a následná aplikace kmenových buněk je pro pacienta nenáročným procesem. "Jde o velmi bezpečnou metodu léčby, na které je úžasný fakt, že si pacient lék poskytuje sám. Z lopaty kyčelní kosti odebereme při lokálním umrtvení nebo krátkém a mírném utlumení zhruba 60 až 240 ml kostní dřeně. Následně proběhne krátká separace kmenových buněk, které jsou pak pacientovi aplikovány na postižené místo. Celý zákrok od odebrání kostní dřeně po aplikaci kmenových buněk trvá zhruba hodinu. Díky tomu, že jsou pacientovi aplikovány jeho vlastní buňky, které měl před chvílí v těle, nedochází k alergickým reakcím."

Využití kmenových buněk má v lékařství prostě obrovské možnosti - rozsáhlý výzkum běží v oblasti ortopedie, traumatologie, kardiologie, neurologie, onkologie atd. "Začali jsme s výkony v oblasti dolních končetin, ale chceme se velmi rychle dostat dál, až do oblasti mozkové cirkulace," dodává MUDr. Procházka. "Proto budeme s našimi americkými a německými kolegy na výzkumu dále intenzivně spolupracovat."