Ortopedové Fakultní nemocnice Ostrava poprvé v Moravskoslezském kraji odoperují kyčelní kloub s pomocí navigačního systému a metodou zvanou resurfacing

20.2.2008

Ostrava, 20. února 2008

V pátek 22. 2. proběhne v Ortopedickém oddělení Fakultní nemocnice Ostrava první resurfacing neboli povrchová náhrada kyčle provedená s pomocí navigačního systému. Na území Moravskoslezského kraje jde o vůbec první zákrok tohoto druhu. "Resurfacing, který by se dal nazvat také obnova povrchu, je metoda, při které místo klasické operace, kdy odřízneme celou hlavici kyčelní kosti a zavedeme do ní kovový dřík s umělou hlavicí, pouze obrousíme povrch hlavice Na takto upravený povrch pak nasadíme ´čepičku´ z mimořádně odolného kovu. Do standardním způsobem vyfrézovaného acetabula vložíme jamku ze stejného kovu. Neměníme tedy celý kloub, ale jen zničené třecí plochy," vysvětluje MUDr. Zdeněk Cichý, primář Ortopedického oddělení Fakultní nemocnice Ostrava. "Fakt, že zákrok probíhá s pomocí počítačové navigace, přispívá k zvýšení přesnosti práce operatérů a ke kvalitnějšímu výsledku zákroku. Lze totiž kontrolovat přesnost opracování kostí a správné umístění implantátů, navíc navigační systém, který je mimochodem velmi podobný navigacím používaným v letadlech a raketách, ukazuje ortopedovi přesnou trasu chirurgického výkonu. To umožňuje nasadit ´čepičku´ co nejpřesněji, aby co nejdéle vydržela."

Metoda resurfacingu je určena zejména pro mladší pacienty ve věku kolem 50 let. "Pacienti však musejí splňovat základní indikaci, kterou je kvalitní stav kostí a neporušená výživa horního konce stehenní kosti. Nemůže jít o pacienta s nedostatečným krytím jamky, kdy je pevnost hlavice slabá, resurfacing nelze použít například u revmatiků léčených kortikoidy, tedy léky, které zeslabují pevnost kostí, ani u vrozených vad, kdy se rozpadá horní část stehenní kosti. Důvod je prostý - chybí pevná část kosti, kterou lze obrousit a nasadit na ni ´čepičku´."

Nicméně pro pacienty, kteří uvedené podmínky splňují, je tento zákrok méně náročný, rychleji se zotavují, kloub po operaci méně bolí a je plně pohyblivý. "Šetřící horní konec stehenní kosti by měl po resurfacingu vydržet minimálně deset let, pak můžeme v případě opotřebování přistoupit ke klasické totální endoprotéze kyčelního kloubu," pokračuje MUDr. Cichý. "Pokud bychom totiž klasickou metodu totální endoprotézy kyčelního kloubu použili u padesátiletého pacienta, po jejím opotřebování, ke kterému dochází zhruba po patnácti letech, bychom museli provést další totální endoprotézu. Pacienta by náročný zákrok výměny endoprotéz zatížil podstatně více, než zavedení totální endoprotézy kyčelního kloubu následně po resurfacingu."

Tým ortopedů Ortopedického oddělení Fakultní nemocnice Ostrava v čele s MUDr. Zdeňkem Cichým voperoval v posledních dvanácti letech totální endoprotézu kyčelního kloubu zhruba 1500 pacientům. "Předpokládáme, že ročně by měl počet pacientů, u nichž bude použita metoda resurfacingu s pomocí počítačové navigace, představovat zhruba 8 % z celkového počtu pacientů operovaných v souvislosti s potížemi kyčelního kloubu," dodává MUDr. Cichý. "Těší mne, že můžeme naše dlouholeté zkušenosti s totálními endoprotézami kyčelní kloubů a především s využíváním necementových endoprotéz, rozšířit o metodu, která symbolizuje významný technologický pokrok v ortopedii," dodává primář Cichý. Zmíněné necementové endoprotézy profesora Zweymüllera začali v Ortopedickém oddělení Fakultní nemocnice Ostrava používat zhruba před jedenácti lety jako první v Moravskoslezském kraji, další prvenství patří resurfacingu, který je ve světě známý zhruba deset let.